Jsi na cestě sebepoznání, přečetla jsi spoustu “duchovních” knih, absolvovala přednášky a různé techniky a přesto všechno si připadáš jako v bludném kruhu?

Vždy po terapiích, kde byla použita nějaká technika, se ti uleví, ale po nějaké době “problém” na tebe opět vyskočí a ty si říkáš: “Co to zase je? Jak to, že se to zase objevilo, když jsme to “něco” rozpustili, odblokovali?“ 

Na své cestě k sobě sama se každý v určité chvíli dostane do tohoto bodu. I já se sem dostala. 

AUTOMATICKÁ KRESBA A REGRESNÍ TERAPIE

Také jsem “pracovala” na sobě, ale i s lidmi na terapiích pomocí techniky a to automatické kresby a regresní terapie. 

TECHNIKY JSOU NEKONEČNÉ, ALE MAJÍ ZDE SVÉ MÍSTO

Po nějaké době mi bylo divné, že se “problémy” vracejí a došlo mi, že  čištění jakoukoliv technikou je nekonečné. Takže jsem od technik upustila.

Tím nechci v žádném případě říct, že všechny ty “techniky” jsou na nic. To rozhodně ne. Určitě tady mají své místo. 

OBROVSKÝ KROK

A co si budeme povídat. Když je člověk na začátku “hledání” sama sebe, tak většinou potřebuje něco hmatatelného. Něco, co jeho mysl umí přijmout a vysvětlit si než aby rovnou skočil do něčeho, co je pro něho v té chvíli příliš abstraktní, nepochopitelné. Už jen to, že člověk uvěří, že existuje něco jiného než jenom hmota, je obrovský posun.  

Takže je zcela v pořádku, že člověk začíná hledat svoji podstatu pomocí výkladů karet, přes andílky a jiné bytosti nebo že projde různými terapiemi jako např. výše zmíněná regresní terapie, rodinné konstelace, kineziologie, numerologie, astrologie a pod. 

NEBRAŇ SE TOMU, CO TĚ PŘITAHUJE

Každý by měl projít tím, co ho přitahuje. Co s ním tzv. rezonuje (ladí). Takže když tě něco láká,  jdi do toho. Třeba právě i proto, že máš přijít na to, že to pro tebe není. I to je úžasná zkušenost, když zjistíme, že tohle není naše cesta, že tudy jít nemáme.

Může také nastat situace, kdy zjistíš, že ti tento směr vyhovuje a pomáhá. V tom případě je to super.
Ale pozor, aby jsi zde neuvízla. Vždy buď připravená jít dále.
Měj na paměti i to, že když něco pomohlo tvé kamarádce, že to nutně nemusí pomoci tobě. Každá jsme jiná. 

Když se mysl nasytí těmito různými “pomůckami”, tak přichází do bodu, kdy je potřeba se posunout a otevřít se něčemu novému.

JAK TEDY Z KRUHU VEN? 

VĚDOMÝ POZOROVATEL

Dalším krokem je uvnitřňování. Je to stav, kdy je si člověk vědom sám sebe. (své podstaty, osobního vědomí, vyššího JÁ…).

Část pozornosti přeneseme na svou existenci a část do projeveného světa. Tomuto stavu se říká vědomý pozorovatel. I když ještě tento stav není trvalý,  “přeblikává” s bytím v nevědomosti, dá se říct, že už tady dochází k „polovysvobození“ a člověk ve chvílích nalazení se na tento stav proplouvá životem.

JEDNOTA

Další “fází” je, že osobní vědomí splyne s kolektivním.

Zde se přes člověka projevuje samotné vědomí a v té chvíli je konáno vše pro celek. Tady člověk už nic nedělá ve svém zájmu. (velmi jednoduše řečeno)