Vděčnost je energie, stav, který ve své největší čistotě prostě “jenom” JE. Vše ostatní jsou paskvily této prapůvodní čisté energie, kterou si mysl přetvořuje k obrazu svému. 

MĚLA BYS BÝT VÍCE VDĚČNÁ

Určitě jsi ve svém životě nejednou slyšela, že nejsi dostatečně vděčná, že bys měla být více vděčná a více vděčnost projevovat atd. Řekla bych, že tím, že se člověk chytne na tento program, dostane se do smyčky, ze které (může se zdát) není až tak jednoduché se vyprostit.

BÝT VDĚČNÁ znamená MÍT ZÁVAZEK?

Ani náhodou. Někdy dochází k omylu, že být někomu vděčná, znamená tomu někomu něco dlužit, být zavázaná. Omyl, vděčnost, kdy se po nás chce nějaká odplata – vyrovnání , je ve skutečnosti závazek.

1.PŘÍKLAD – BUĎ VDĚČNÁ SVÝM RODIČŮM

Ano, samo o sobě, proč ne? Ale tím to také končí. Jsi vděčná, že tě máma s tátou zplodili, že tě máma porodila. To ano, ale nic víc s tím není spojeno. Nic víc tě na základě této vděčnosti nepoutá. Chápeš? Je tady svoboda. Vše je vyrovnáno. Oni ti dali život a ty jsi ho přijala. K ničemu jinému tě to nezavazuje.

POZOR NA MYŠLENKY

Často slýchávám něco jako: “přece to jsou rodiče, tak musíš …” nebo “oni ti dali život, tak bys měla…” pokud se chytneš na tyto myšlenky – programy, tak jsi v pasti. V pasti toho, co všechno musíš, aniž bys to třeba takto cítila. Pak jdeš proti sobě a mnohdy nevíš, proč se cítíš zrovna tak, jak se cítíš. Proč vlastně nejsi v životě spokojená. Nespokojenost přichází, mimo jiné, vždy, když jdeš proti sobě, proti tomu, co vnímáš, že je “správné”.
Takže k rodičům se chováš podle toho jak to vnímáš v TEĎ a ne na základě nějakého “dluhu”. Je tam ta svoboda. O o to tu jde. 

2. PŘÍKLAD – KDYŽ ONI TI TAK V MINULOSTI POMOHLI

Dalším příkladem je situace, kdy ti někdo v okolí pomohl pro tebe v zásadní situaci. Vděčnost je na místě to ano, pokud to vnímáš tak, celou situaci dej do rovnováhy např. nějakým darem, protislužbou atd., prostě tak, ať se cítíš v rovnováze, volná.

Pokud skočíme na návnadu tomuto programu., vděčnost za “něco”, co pro nás “někdo” udělal, je to pak velmi svazující. V praxi to vypadá např. tak, že někdo, kdo nám v minulosti s něčím pomohl a my mu jsme “nezdravě” vděční, tak nás o něco požádá a my nehledíme vlevo, vpravo, prostě za každou cenu tomu onomu člověku vyhovíme, aniž bychom v té chvíli viděly samy sebe.

VŽDY SE DEJ NA 1. MÍSTO

V té dané chvíli nejsi na 1. místě. Dala jsi tam někoho jiného a je jedno na základě čeho. 

(v našem případě na základě “nezdravého” vděku). V té chvíli se chováš na základě programu “něco mu-jí dlužím” a sebe odsunuješ na druhou kolej.
Tohle opravdu VDĚČNOST NENÍ. 

CO JE TEDY VDĚČNOST?

Přijetí všeho, že je přesně tak, jak má být. Není zde odpor. Vděčnost jde ruku v ruce s pokorou k Životu. VDĚČNOST JE ŽIVOT SÁM.