KDYŽ SI MYSLÍŠ, ŽE UŽ UMŘEŠ…

Do série článků o smrti přidávám další, a to o mém prvním osobním setkání se smrtí.

Můj první pohled “smrti do očí” se odehrál před mnoha lety. Tenkrát jsme splavovali Lužnici. Bylo po vydatných deštích, takže voda v meandrech řeky proudila daleko rychleji než jindy a byl to pro nás vodáky parádní adrenalinový zážitek. 

JAKO SPRÁVNÝ VODÁK

V jednom místě jsme se s manželem “cvakli”. Manžela i loď odnášel silný proud a já tam zůstala sama. Já a pádlo, které jsem jako každý “správný vodák” nepustila z ruky. Dostala jsem se do spodního víru a nemohla doplavat ke břehu, i když se zdál na dosah. 

Bojovala jsem z plných sil a za každou cenu se chtěla dostat ke břehu, ale nešlo to. Tahalo mě to dolů a já nepřestávala bojovat.
“To přece dám” nebo”Nemůžeš to vzdát” a taky“Tohle přece nemůže být konec”.
Tyto a jim podobné myšlenky se mi honily hlavou a já se urputně snažila dostat z vody ven. 

BOJ S ŽIVLEM

Nevím jak dlouho jsem tam s vodním živlem zápasila, ale výsledek žádný. V podstatě jsem šlapala vodu na místě a ne a ne se dostat ke břehu. Ubývaly mi síly a já pochopila, že nemám šanci vyhrát. Napadlo mě položit se na vodu, odevzdat se.

ODEVZDÁNÍ SE

V hlavě obrovský zmatek. Teď a položit se na vodu? Nic nedělat? To přece nemůže dopadnout dobře. Hlava pořád bojovala, ale tělo už nemělo sil. Nezbývalo než kapitulovat. Přestala jsem bojovat a na vodu se položila, ale jen proto, že na nic jiného jsem sílu neměla.

UŽ NIC NEMUSÍM

Přišla chvíle, kdy jsem se vzdala, přestala jsem se ve vodě plácat a položila se na vodu s myšlenkou “Bože, tak si mě vezmi, jestli to tak má být”. Byla jsem zcela odevzdaná a připravená. Rozhostil se ve mě klid a důvěra. Najednou ze mě všechno spadlo a já vnímala, že už nic nemusím.

ZÁZRAKY SE OPRAVDU DĚJÍ

V té chvíli se stal zázrak. Jakoby mě někdo láskyplně vzal do náruče a přitáhl ke břehu. 
Ta náruč byla plná něhy a bezpečí.
Rychle jsem sebrala poslední síly a vylezla z vody ven. 

Řeka tekla dále, nikde nikdo a tak jsem šla dále po proudu, abych našla naši partu vodáků. Byla jsem vyčerpaná, pádlo jsem tahala za sebou jako kačera na provázku. Uvnitř mě nebylo nic a přitom vše.

Po několika metrech, kdy se řeka zdála klidnější, manžel s ostatními kamarády už zachytil a obrátil naši loď a čekal na mě, až si nasednu. Když mě i ostatní zahlédli jak jsem zchvácená, začali mě povzbuzovat, že cíl cesty je už na dosah, že si mám nasednou do lodi.  Já odmítla a do kempu došla po břehu.

ZKUŠENOST K NEZAPLACENÍ 

Potřebovala jsem být sama se sebou. Vnímala jsem jak se ve mě vše uklidňuje a sedá si.
Uvědomění přes tuto zkušenost “že je o nás postaráno” a „že se vždy vše děje přesně jak má“, zůstala ve mě dodnes a je pořád živá, jako by se to vše stalo TEĎ. 🙂 (Ono taky ani nic jiného než TEĎ neexistuje)

  • Jsem nesmírně vděčná za tuto zkušenost.
  • Pochopila jsem, že nemá smysl bojovat , ale přijmout situaci taková jaká je a pustit ji.
  • Uvědomila jsem si, že je za každých okolností o mě postaráno.

Děkuji…děkuji…děkuji…

Dodatek:
Slovem Bůh je v textu „myšleno“ vědomí, Univerzum, Princip života, ne náboženská bytost – persona stvořitele

Tak co milá ženo,
napadlo tě, že ses do této chvíle tématu smrti vyhýbala?

Zjišťuješ, že téma smrti ti je nepříjemné?
Nahání ti toto téma strach, cítíš se nesvá?
Ale někde uvnitř víš, že je to něco, co tě na jednu stranu děsí, ale na druhou přitahuje? 
Chceš se dozvědět více? 
Chceš vědět jak moc tě ovlivňuje tvůj strach ze smrti? 
V tvé blízkosti někdo umírá a ty nevíš, jak s ním mluvit, jak se chovat? 

Stačí se rozhodnout a už zítra to může být u tebe jinak.

Pojďme se společně z nadhledu podívat, jak se můžeš s otázkou smrti srovnat i ty.

  • Společně najdeme TVOJI cestu tak, abys i ty přijala smrt jako součást života.
  • Bude-li potřeba otevřeš se citlivé a láskyplné komunikaci s umírajícím.
  • Pohled zvenčí a podpora jsou nejlepším krokem k novému začátku jak nedovolit tomu, aby nevyřešená otázka smrti ovlivňovala tvůj život.

Pojď najít TVŮJ první krok, přihlas se na konzultaci zdarma

Těším se na tebe

Říkáš si už nějakou dobu, že to chce " změnu" ve tvém životě?

  • Ono totiž nestačí “jenom” vědět, co je potřeba dělat, ale také podle toho žít.
  • A právě proto vznikl tento klub.
  • Klub, ve kterém se potkávají lidé, kteří už jsou vědomě na cestě k sobě samému nebo se chtějí na tuto cestu přidat.
  • Klub nabízí vznik komunity, která frčí na stejné vlně.
  • Potkávat se se stejně naladěnými lidmi a vzájemně se propojovat a povzbuzovat zajisté není málo.

Pojďme se společně naladit na sama sebe a žít život v přítomnosti 

Dát do praxe všechna ta moudra, která mít jenom v hlavě nestačí. 

Těším se na tebe

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů