MÁ “TVÉ” TĚLO DOSTATEK POHYBU?

Když se člověk vydá na cestu sebepoznání, dost často se stává, že se tak moc zaměří na mentální stránku, že na fyzické tělo zapomíná.

Toto se stalo i mě. Ne že bych zcela své tělo zanedbávala, to ne, ale tak nějak jsem upřednostňovala “mentálno” před „fyzičnem“.

Kromě základních potřeb těla byly ty další potřeby tak nějak zasunuty do kouta.

ROVNOVÁHA

Až přišla chvíle, kdy najednou “byla potřeba” pozornost rozdělit “rovnoměrně” mezi mentální – duševní a fyzickou stránku života.

JAK SE TO STALO?

Začalo to tím, že mi vyvstala otázka, zda se dostatečně hýbu. A tady byla odpověď více než jasná, že ne. Kladla jsem si otázku, kdy se to stalo, že tělu už nedopřávám tolik pohybu jako dříve apod. A odpověď přicházela loudavě, stejně jako její obsah. Prostě tak nějak nenápadně, postupně, loudavě se pohyb z mého života téměř vytratil.

Samozřejmě, že kromě takového toho každodenního běžného pohybu v práci, či doma. Občas nějaká procházka nebo výlet do hor, ale nic pravidelného.

A tady jsem najednou měla pocit, jak by si tělo říkalo o něco víc. Jakoby volalo po pravidelném pohybu, jakoby se chtělo cítit lépe. Určitě “volalo” už delší dobu, ale já neslyšela. Já nechtěla slyšet.

POHODLNOST, POHODLNOST A JEŠTĚ JEDNOU POHODLNOST

Člověk je často tvor velmi pohodlný a líný. Ale prostě přijde čas, kdy je potřeba vystoupit z komfortní zóny a pro sebe něco udělat. A tak se i stalo.

VÝSTUP Z KOMFORTNÍ ZÓNY

Nastala obrovská změna. Nejdříve jsem se přihlásila na jumping, pak na jógu. Nějakou dobu mi to stačilo, ale jak by to nebylo pořád ono. A tak jsem jen pozorovala, co mi přinesou následující dny.

A ono to přišlo. Přišla pandemie a s ní různá omezení, mimo jiné i sportovních aktivit v tělocvičnách. A tady vyskočil nápad, a co takhle běhat? Co se jít proběhnout?

ŠÍLENÝ NÁPAD

Ze začátku mi tento nápad připadal docela šílený. Moje mysl hlásila něco ve smyslu, že celý život nenávidím běh, že dokonce jako dítě jsem neměla ráda běh ať už na oválu nebo přespolní. Za to běhat za míčem v tělocvičně třeba i 1,5 hodiny na tréninku basketbalu, to mi bylo vždy příjemné. Tak co blbneš, přece to teď nebudeš zkoušet a měnit.

TAK CO S TÍM NÁPADEM?

Jelikož “nápad s běháním” byl hodně silný a pořád se upomínal, nedalo se jinak, než vyběhnout. A to bylo to opravdové “vystoupení z komfortní zóny”. První běh trval asi půl hodiny, po kratičkých úsecích, jsem se musela zastavit a vydýchat, znovu se rozběhnout a … Po určité době, po několika pokusech se mi běhání začalo líbit. Střídala jsem běh s chůzí, tedy tzv. “indiánský běh”, takže to byl pohyb na pohodu a ne na výkon.

TĚLO SI ZAČALO ZVYKAT

Bylo mi velkým překvapením, že mě běh zcela ovládl. Těšila jsem se na něj čím dál více a uvědomovala jsem si jeho benefity:

běhat mohu začít kdykoliv a v jakémkoliv věku (já začala, když mi bylo 50+)
nezávislost - mohu běhat kdykoliv a kdekoliv podle toho, jak mi to vyhovuje
běh v přírodě a na vzduchu
běhání v příjemném pozvolném tempu mi umožňuje se “kochat” okolní přírodou
pokud jsou v hlavě myšlenky, tak při běhu dlouho šanci nemají, hlava se během chvilky vyprázdní - takže jde vlastně o meditaci v pohybu
běh je prospěšný nejen fyzickému tělu : pohyb jako takový tělo potřebuje a je to opravdu o hodně jiný pohyb než třeba chůze, i když běžíš pomalu. Zapojují se jiné svaly atd., tuto část bych ponechala odborníkům. Lze najít mnoho skvělých článků o běhu a vlivu na naše zdraví např. na internetu
běh nijak nezatíží finanční rozpočet , tedy pokud beru, že nějaké ty legíny, tričko a tenisky má každý

ÚŽASNÝ SPOLEČNÍK

Dnes už je běh součástí mého života a i když se třeba stane, že mám ze zdravotních důvodů nějakou delší přestávku, vždy mě to vrátí zpět. I když nástup je pozvolný a někdy i “těžký”, stojí to za to. Odměna v podobě vyplavených endorfinů a nabitá fyzická kondice určitě není málo.

A JAK TO MÁŠ TY?

Sportuješ?
Hýbeš se dostatečně?
Našla sis ten “svůj správný” pohyb? Něco, co ti vyhovuje po všech stránkách?

POKUD NE, TAK DOPORUČUJI

Nezapomeň, tělo je uzpůsobené k pohybu. Je to jeho přirozenost jako spousta dalších projevů.

Tak šup šup, něco vyzkoušet. Nedej se odradit, že to “něco” ze začátku třeba i „bolí.“ To si tělo zvyká a zvykne si.

Je zcela jedno co budeš dělat, jaký pohyb “svému” tělu dopřeješ.
Důležité je, aby ti v tom bylo dobře. Vůbec není důležité “jet na výkon” a dostat se tak do programu “dosahování výsledků”, ale důležité je naslouchat svému tělu a ono ti mnohé napoví. Jaký druh pohybu zvolit, četnost i způsob provedení. Nechej se vést. Tělo to umí. Stačí naslouchat.