Který už v pořadí? Není potřeba vědět. Vše je v neustálé proměně.
Dochází k němu při jakémkoliv AHA momentu, uvědomění si něčeho, čemu doteď člověk nedával pozornost. Kolika takovými procesy jsme si už prošly a vždy po tom si uvědomíme, že už nic není takové jako bylo dřív. Vnímání, do kterého jsme se dostaly je zcela nové a přitom tak přirozené, jako by tu bylo odjakživa. Tato změna se odráží do vnímání, dochází k převibrování – přenastavení mysli a tudíž i ke změně postojů v životním příběhu.

Není tomu jinak ani v tomto případě.

PROCES POKRAČUJE

Když jsem přišla domů z procházky, musela jsem si jít lehnout. Celé tělo hořelo a bylo vnímáno, že jsou páleny (uvolňovány) staré koncepty mysli. Tak se to jevilo.

Celé tělo bolelo, nejvíce v krku.  Krční páteř je v jednom ohni, jak by v tomto místě byl založen ohýnek. Co ohýnek? Oheň.

HLUBOKÁ UVĚDOMĚNÍ

Dochází k dalším uvědoměním. Děje se to samo. Každá buňka těla ví, že nic ,projekce-mysl-osobnost nezmůže, že se vše děje samo …. zatím toto uvědomění bylo jenom v hlavě, tak na 95 % jsem to připouštěla, ale jak bych si těch 5 % nechávala jako záchranu. (neptej se na záchranu čeho … nevím :-))Teď se to prostě děje. Tečka.

Hodně věcí mi dneska docvaklo … je mnohé uvolňováno z podvědomí. Je vnímáno, jeví se to tak, jak by se měnilo DNA. Čistí se rody nebo prostě nastavení mysli v různých úrovních, to je fuk, jak se to nazve. (víme, že všechno jsem JÁ a tudíž i “mí” předkové-rody jsem já).

JE VĚDĚNO

A jde to až na dřeň, nezůstává kámen na kameni.

Je věděno, že se vše děje samo, že není potřeba tomu něčemu rozumět nebo něco pitvat, pouštět nebo cokoliv jiného … stejně to bude jak to má být. To víme, ale teď je věděno.

Jinými slovy se mnoho konceptů – programů uvolňuje, jen je pozorováno a je věděno, že je vše v pořádku, že se to netýká ani té osoby (ega), jak se do určité doby domnívala. To je právě ten vtip.

Ono samotné vědomí se takto projevuje přes projekce a jen ego jednotlivých postaviček si přivlastnilo ve své důležitosti, že to dělá ono … chápeš ten paradox?

ZA KAŽDÝM ČINEM JE VŽDY VĚDOMÍ-DĚJE SE

Nic, opravdu nic nepřináleží egu – osobnosti – identitě, se kterou se tak často ztotožňujeme. Nepřináleží doslova nic, ani úspěchy, ale ani pocity viny atd. 

To jen ztotožněním s osobností se to jeví,  že my jsme udělali to a to nebo naopak, že jsme to něco neudělali.

A TŘEBA TO JE JEŠTĚ TROCHU JINAK

Mám neskutečně silný pocit, že všechno je ještě jinak, ale úplně jinak …Ale nevím jak.
Ale to není důležité. V každém okamžiku se každému z nás jeví taková realita, která odpovídá současnému nastavení mysli.
Teď je to tak, ale není na místě ulpívat na tom, co platí pro tuto chvíli … ještě když víme, že vše je v proměně a jedno TEĎ střídá další TEĎ.

Takže jsem zase u toho „starého známého“: VÍM, ŽE NIC NEVÍM.😀